Vezmeme-li v úvahu, v kolika reprízách ročně předvádí soubor RockOpera Praha kousky z tvůrčí dílny Steigerwald/Forest, pak si rozhodně nemůžeme stěžovat na nedostatek premiér. Není to tak dávno, co světlo světa spatřilo 7 PROTI THÉBÁM, a jen co se rok s rokem sešel, byla v listopadu 2013 premiérově rozehrána i notoricky známá „trága“ mistra Shakespeara. Slušné tempo, jen co je pravda. Teď jen pohlídat, aby i po kvalitativní stránce měl čtvrtý autorský počin břežanského dua co nabídnout...

Děj nemá cenu příliš rozmazávat, však je součástí povinné školní četby, takže jen pro připomenutí v nehrubších rysech: Dva významné rody v italské Veroně – Kapuleti a Montekové – vedou mezi sebou vleklý spor. U Kapuletů se chystá maškarní ples u příležitosti zasnoubení mladičké Julie s bohatým Paridem, na něj pod maskou pronikne i Romeo se svými dvěma přáteli Merkuciem a Benvoliem, poznává Julii a mladí nám pro sebe zaplanou jako papír, takže se není co divit následnému vyznání pod okýnkem a tajné svatbě. Juliin bratranec Tybalt v souboji zapíchne Merkucia, Romeo pak pro změnu Tybalta, načež se musí pakovat z Verony. Julie se nehodlá stát bigamistkou a vyměnit cit za plnou šatní skříň, takže do sebe vpraví nápoj, po němž vypadá dostatečně mrtvá, a nebýt toho, že Romeo se o její „smrtí“ dozví a vlastním jedem skoná, nemusela by do sebe vzápětí bodat dýku.

O hudební stránce novinky nebylo třeba dopředu pochybovat, neboť šeptanda jasně avizovala svázanost s tím nejsilnějším z repertoáru značně nedoceněných (a určitých kruzích tudíž kultovních) KING SIZE, tedy kapely, s níž byla jména obou tvůrců (a taktéž pochopitelně i baskytarového matadora Richarda Scheuflera) neodmyslitelně spjata po celou éru jejího trvání. Představení však obsahuje nejen kupříkladu „Nahou v trní“, „Sama se tomu musím smát“, „Motlitbu“, „Svatého Valentýna“, či „Posledního mohykána z města“, nýbrž i něco málo nově vytvořeného materiálu (zásadní je především ústřední motiv, který naplno využije hostující sbor Carmina Bohemica) a svůj prostor dostal třebas i svébytný cover Roba Halforda „Los, schneller“. Do toho připočtěte Steigerwaldovu tradiční citaci „Osudové“ a další srandičky s mrtvou nevěstou Julií a vyjde vám skutečně povedená hudební nálož.

O maličko hůře jsou na tom texty. Tedy ne snad že by byly špatné, jsou jen prostě stejné, jak je známe z nahrávek KING SIZE. A pomineme-li kousky z CD „Romeo a Julie“, u kterých se provázanost s dějem sama nabízí, čekal by člověk přece jen větší změny, než pouhé vypuštění nevhodných slov typu tramvaj či Praha. Nejvíc to bylo znát v první části představení, kde se hlavně postrkovalo, bilo, pilo a slavilo, přičemž se občas zdálo, že některé skladby s dějem až tak nesouvisí, ovšem i druhá část měla pár momentů, v nichž zamrzelo pouhé zopakování již použitých veršů (byť rozdílnými zpěváky). Tady myslím stálo za to více měnit a přidat nové fráze k již hotovým. Možná by pak vyvstala i potřeba různorodějšího hudebního aranžmá v druhé části se opakovaně vynořujících motivů.

To hlavní – zpěváci a zpěvačky. V titulních rolích dostalo prostor mládí – v  roli Julie Žofie Dařbujánová, v roli Romea Jiří Švec – a nutno říci, že oba svou šanci pěvecky popadli pevně za pačesy (byť dívka o poznání lépe). Problém (nejen) RockOpery Praha však tkví v herecké části věci. Oč se zvedne laťka, když se na scéně objeví Viktor Dyk (tentokráte spíše jen v epizodní roličce seladona Parise). Najednou se totiž ukáže, že skloubit skvělý pěvecký projev s adekvátním projevem jevištním může jít bez větších potíží. Dyk je však pohříchu jediný, ostatním bohužel soustředění na pěvecký výkon dovolí jen „zatínat a nastavovat“. V heroické „ANTIGONĚ“ a spol. s tím až takový problém není, v komornějším představení typu „Romea a Julie“ by však větší důraz na „hraní“ rozhodně neškodil. Možná i s vědomím tohoto handicapu soubor nedávno posílil herec David Suchařípa, ovšem vzhledem k nepěvecké roli otce „holemi hrozícího důchodce“ Monteka jeho přínos vyšuměl do ztracena.

Vůdčím hlasem představení však nebyla dvojice mladých milenců, nýbrž Pavla Forest, která svým nezaměnitelným způsobem v roli Juliiny chůvy plnila nejen roli vypravěčky a pěveckého tahouna večera, ale taktéž textové nápovědy. Až se to mohlo zdát trochu jako onewoman show. Intenzitou projevu se jí mohla přiblížit snad jen Helena Kubelková coby matka Kapuletová, mezi pány pak nedostatek příležitostí nedal příliš vyniknout Merkuciovi Janu Toužimskému, ani vévodovi Lukáši Písaříkovi (u něj navíc bylo znát, že ty nejvyšší tóny přece jen visí nad jeho hlasovými možnostmi – tedy alespoň pro tento večer).

Když už jsme zmínili ten komornější nádech představení, který má na svědomí hudba s mnohem větším podílem balad a citlivějších pasáží vůbec (pozor neplést s obecnou představou v kýči se topících árií, které tady absolutně nemají místo), vyplývá z milostné zápletky příběhu i zřejmý fakt, že „Romea & Julie“ nemůže být až taková divočina, z jaké tradiční třetí rozměr (ohně, akrobacie apod.) přetváří ostatní rockopery. A také že není. Kdo by však díky tomu očekával větší plynulost a spád představení, zmýlil by se. Mezi jednotlivými skladbami se totiž neustále přestavovaly kulisy (2 větší obdélníky, asi 6 kostek nejen na sezení a nějaký ten svícen), a i když se počet kulisáků zdál dostatečný, jejich nesehranost dost zdržovala a zbytečně tříštila celkový vjem. Naštěstí tuhle kosmetickou vadu na kráse častější hraní jistě obrousí.

Mám-li shrnout své pocity, pak určitě převládá spokojenost. Ano, představení mělo ještě svoje mouchy a jako každý živý kousek bude potřebovat pár dalších příležitostí, než se vypiluje k dokonalosti. Někomu svým komornějším vyzněním může paradoxně evokovat i tradičnější muzikálovou produkci, avšak skvělá hudba, neotřelé pěvecké linky, obrovská chuť a elán účinkujících, a v neposlední řadě i živé nastudování společně s unikátním prostorem divadla, jasně posouvají Romea & Julii do vyšších pater. Chybičky spraví dril, tak zkuste jeho účinky třeba hned při další repríze v květnu letošního roku s přislíbenou Bárou Basikovou v roli vévodkyně.

Foto z premiéry (s laskavým svolením RockOpera Praha): Hana Brožková - RockOpera Praha